Studia Theologica 2024, 26(3):75-96 | DOI: 10.5507/sth.2024.025309

Zvláštní vlastnost a „božská vlastnost“ v díle Jedaji ha-Pniniho

Hana Budíková
Univerzita Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta
Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových
Tř. Svobody 26
779 00 Olomouc

Specific Property and “Divine Property” in the Work of Yeda’yah ha-Penini

This paper analyses the concept of “divine property” in the context of the works of Yeda’yah ha-Penini, a Jewish Aristotelian and Averroist philosopher living at the turn of the fourteenth century in southern France. Specific property in Aristotelian philosophical terminology refers to property shared by one species. In medical and mystical literature, it means a specific property of an unusual nature that is difficult to perceive by the senses. I demonstrate that three original concepts of specific properties can be found in Yeda’yah’s conception: (1) a specific property that accounts for individual differences between individuals, (2) a specific intellectual property that is shared by a small group of intellectually gifted ones, and finally (3) a specific divine property that is a power which places God into things. I point out that he connects it to a teleological structure which helps to understand the emergence of new life out of inanimate matter.

Keywords: Yeda’ya ha-Penini; Averroes Creation; Property; Divine Property; Teleology; Emanation; Jewish Medieval Philosophy

Vloženo: červen 2023; Revidováno: červen 2024; Přijato: červen 2024; Zveřejněno: prosinec 2024 

Zobrazit celý článek

Reference

  1. AL-GHAZALI. The Savior from Error, ed. a př. Muhtar Holland, Al-Baz Publishing, 2010.
  2. ALTMANN, A. Essays in Jewish Intellectual History, Waltham: Brandeis University Press, 1981.
  3. AVERROES. Be'ur ha-aroch al Sefer ha-šma ha-tiv'i šel Aristo, USA, Cincinnati, Hebrew Union College, Ms. 723.
  4. AVERROES. Kicure Ibn Rušd, ed. A. Bruino, Riva di Trento, 1559.
  5. AVERROES. Peruš sefer Aristo ha-mechune ha-šma ha-tiv'i, Paris, Bibliothèque Nationale France, Ms. heb. 884.
  6. BEDERSI, J. Curot ha-minijot, Paris, Bibliothèque Nationale France, Ms. heb. 984.
  7. BEDERSI, J. Peruš al Kicur Ibn Rušd al Sefer ha-šma ha-tiv'i šel Aristo, Parma, Biblioteca Palatina, Ms. 2612 [De Rossi 1399].
  8. BEDERSI, J. Sefer ha-sechel ha-nirce ba-šem ha-nahug ha-jadu'a Ktav ha-da'at, Paris, Bibliothèque Nationale France, Ms. heb. 984.
  9. Bible: český studijní překlad, Praha: KMS, 2009.
  10. DAVIDSON, H. A. "The Active Intellect in the Cuzari and Hallevi's Theory of Causality", in: Revue des études juives 131, č. 1-2 (1972), s. 351-396. Přejít k původnímu zdroji...
  11. DUNLOP, D. M. "Al-Farabi's Eisagoge," in: The Islamic Quarterly 3 (1956), s. 117-138.
  12. FRANK, D. H. - LEAMAN, O. (eds.), Cambridge Companion to Philosophy, New York: Cambridge University Press, 2003.
  13. FREUDENTHAL, G. "Ketav ha-Da'at or Sefer ha-Sekhel we-ha-Muskalot: The Medieval Hebrew Translations of al-Farabi's Risalah fi'l-'akl," in: The Jewish Quarterly Review 93 (2002), s. 29-115. Přejít k původnímu zdroji...
  14. GLASNER, R. Averroes' Physics: A Turning Point in Medieval Natural Philosophy, Oxford: Oxford University Press, 2009. Přejít k původnímu zdroji...
  15. GLASNER, R. Vikuach mada'i filosofibe-me'a ha-arba esre: Ha-ma'amar be-hafchej ha-mahalach u-Ktiv ha-hit'acmut le-Jedaja ha-Pnini, Jerusalem: World Union of Jewish studies, 1998.
  16. HA-LEVI, J. Kniha argumentů a důkazů ve prospěch opovrhovaného náboženství. (Kniha Chazarů), známá jako Kuzari, př. D. Boušek - D. Rukriglová, Praha: Academia, 2013.
  17. IBN TIBBON, S. Perush ha-Millot ha-Zarot. Appendix to Maimonides, Moreh ha-Nevukhim, ed. Y. Even-Shemuel, Jerusalem: Mosad ha-Rav Kook, 1987.
  18. KANT, I. Kritika soudnosti, Praha: Oikoymenh, 2015.
  19. KASHER, H. "Al mašma'ujoteha šel ha-sgula be-mišnat ha-Rambam," in: Iyyun 60 (April 2011), s. 155-169.
  20. KLATZKIN, J. Ocar ha-munachim ha-filosofi'im: Thesaurus philosophicus linguae hebraicae, sv. 3 (Nun - Kuf), Berlin: Eschkol, 1928-1933.
  21. MAIMONIDES (Rabbi Moses ben Maimun), Doctor Perplexorum (More nevuchim), ed. Yehuda Ibn Shmuel, Jerusalem: Mosad ha-Rav Kook, 2000.
  22. PETERS, F. E. Aristotle and the Arabs: The Aristotelian Tradition in Islam, New York: New York University Press, 1968.
  23. PETRŽELKA, J. (ed.), Čítanka antických a středověkých filosofických textů, Brno: Masarykova univerzita, 2014.
  24. PINES, S. "Ha-curot ha-išijot be-mišnato šel Jedaja Bedersi," in: Sefer ha'jovel lichvod Cvi Wolfson. Jerusalem: Bejn machševet Jisra'el, 1965, s. 263-276.
  25. ROBINSON, J. T. "Samuel Ibn Tibbon's Peruš ha-Millot ha-Zarot and al-Farabi's Eisagoge and Categories," in: Aleph 9, č. 1 (2009), s. 41-76. Přejít k původnímu zdroji...
  26. ROSS, D. Aristotle, 6. vyd., London - New York: Routledge, 1995.
  27. SCHWARTZ, D. "Astral Magic and Specific Properties (Segullot) in Medieval Jewish Thought," in: G. Freudenthal (ed.), Science in Medieval Jewish Cultures. Cambridge: Cambridge University Press, 2012, s. 301-319. Přejít k původnímu zdroji...
  28. SELA, S. Abraham Ibn Ezra and the Rise of Medieval Hebrew Science, Leiden - Boston: Brill, 2003. Přejít k původnímu zdroji...
  29. VISI, T. "The First Instant of Creation: Jedaiah ha-Penini, Durandus of Saint Pourçain and the Ibn Ezra Supercommentary Avvat Nefesh," in: Recherches de théologie et philosophie médiévales 77, č. 1 (2010), s. 83-124. Přejít k původnímu zdroji...
  30. VISI, T. "The 'Meteorological' Interpretation of the Creation Narrative from John Philoponus to Saadia Gaon," in: Aleph 21, č. 2 (2021), s. 209-278.
  31. Visi, T. "The 'Meteorological' Interpretation of the Creation Narrative: John Philoponus's Legacy in Abraham Ibn Ezra and Moses Maimonides," in: Aleph 22, č.1-2 (2022), s. 39-99.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


Zpět na obsah