Studia Theologica 2024, 26(2):37-59 | DOI: 10.5507/sth.2024.010493

Smrť Boha v myslení Friedricha Nietzscheho

Matej Ferjanc
Ul. Gagarina 2432/101
96001 Zvolen
Slovensko

The Death of God in the Thought of Friedrich Nietzsche

The topic of the study is the phenomenon of the death of God in the thought of Friedrich Nietzsche and its reflection through interpretation and evaluation by the following thinkers: M. Heidegger, K. Jaspers, E. Fink, G. Deleuze and P. Kouba. Special attention is paid to the reasons and consequences of the cultural and dramatic event, which is the death of God. Attention is also focused on the personality types that are characteristic after the death of God and on the desirable and undesirable life possibilities that this event opens up. The current reception of Nietzsche’s statement “God is dead” demonstrates that his insight and justification of the consequences that flow from the death of God in the sense of the loss of Christian faith in his existence is justified. The result of the analysis is that there are consequences regarding 1) the current Western metaphysics in its onto­-theological structure, 2) the loss of the guarantee of the so­-called moral interpretation of the world and its “benefits” for a spiritually weak person, 3) the character and spiritual level of a person to project the overall meaning of life. At the same time, in our postmodern era, some consequences of the death of God are confirmed. The argumentation confirms the legitimacy of these three consequences of the death of God. This is the main thesis of the study.

Keywords: Death of God; Christianity; Metaphysics; Moral Interpretation of the World; Friedrich Nietzsche; Martin Heidegger

Vloženo: září 2023; Revidováno: leden 2024; Přijato: březen 2024; Zveřejněno: říjen 2024 

Zobrazit celý článek

Reference

  1. KGW = Friedrich NIETZSCHE, Werke: Kritische Gesamtausgabe, ed. Giorgio Colli, Mazzino Montinari, Berlin: de Gruyter, 1967.
  2. KSA = Friedrich NIETZSCHE, Sämtliche Werke: Kritische Studienausgabe, ed. Giorgio Colli, Mazzino Montinari, Berlin: de Gruyter, 1980.
  3. WM = Friedrich NIETZSCHE, Der Wille zur Macht, Alfred Kröner Verlag, 2001.
  4. Gelu SABĂU, "Nietzsche, Christianity and the Moral Idol," Hermeneia 17 (2016): s. 185-196.
  5. Gilles DELEUZE, Nietzsche a filosofie, Praha: Herrmann & synové, 2004.
  6. Gilles LIPOVETSKY, Éra prázdnoty: Úvahy o současném individualismu, Praha: Prostor, 2003.
  7. Eugen FINK, Filosofie Friedricha Nietzscheho, Praha: OIKOYMENH, 2011.
  8. Friedrich NIETZSCHE, Antikrist: Přehodnocení všech hodnot (fragment), Olomouc: Votobia, 2001.
  9. Friedrich NIETZSCHE, Ecce homo: Ako sa človek stane tým, čím je, Bratislava: Iris, 2004.
  10. Friedrich NIETZSCHE, Genealogie morálky: polemika, Praha: Aurora, 2002.
  11. Friedrich NIETZSCHE, Lidské, příliš lidské I: Kniha pro svobodné duchy, Praha: Oikoymenh, 2010.
  12. Friedrich NIETZSCHE, Radostná věda, Praha: Aurora, 2003.
  13. Friedrich NIETZSCHE, Tak pravil Zarathustra: Kniha pro všechny a pro nikoho, Olomouc: Votobia, 1995.
  14. Friedrich NIETZSCHE, Zrod tragédie z ducha hudby. Prípad Wagner. Nietzsche proti Wagnerovi, Bratislava: Národné divadelné centrum, 1998.
  15. Josef FULKA, "Smrt Boha a možnosti myšlení," in Nietzsche a člověk, ed. Josef Kružík, Jaroslav Novotný, Praha: UK - Fakulta humanitních studií, 2005, s. 222-229.
  16. Karl BARTH, Church dogmatics, Vol 3: Part 2, New York: T&T Clark International, 1960.
  17. Karl JASPERS, Nietzsche a kresťanstvo, Bratislava: Petrus, 2020. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Matej FERJANC, "Ježiš Nazaretský a Dionýz z Nietzscheho perspektívy a z kresťanskej perspektívy," Studia Aloisiana 12, č. 1 (2021): 5-22.
  19. Martin HEIDEGGER, Gesamtausgabe, Frankfurt a. M.: Vittorio Klostermann, 1974.
  20. Martin HEIDEGGER, Nietzscheho výrok "Bůh je mrtev," Praha: OIKOYMENH, 2020.
  21. Martin HEIDEGGER, O humanismu, Praha: Ježek, 2000.
  22. Pierre KLOSSOWSKI, Nietzsche et le cercle vicieux, Mercure de fran, 1975.
  23. Zygmunt BAUMAN, Úvahy o postmoderní době, Praha: Slon, 2002.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


Zpět na obsah