Studia Theologica 2015, 17(3):105-118 | DOI: 10.5507/sth.2015.0301339

Od církve bojující k putujícímu Božímu lidu: jiná dějinnost konstituce Lumen gentium

Tomáš Petráček

From Ecclesia Militans towards the Wandering People of God: Another Historicity of the Constitution Lumen Gentium

The article deals with changes in the perception of history and historicity in the Catholic Church of the 19th and 20th centuries. In the first part the author provides an analysis of the reasons why the Catholic Church of this period showed such an ambivalent attitude towards concepts such as development, adaptation, evolution, revolution or historicity itself. It demonstrates how historicity was perceived by the elite of the Catholic Church as a thread and the consequences of such an attitude. In the second part the article presents a/the key contribution of the Second Vatican Council in this aspect and focuses on the acceptance of the genuine historicity of human and social existence. In the third and last part it also highlights the necessity for a deeper perception of the authentic historicity of the Church, its institutions, rules, attitudes and mentalities itself as a necessary condition for the renewal of the Christianity in the present.

Keywords: Church; Historicity; Second Vatican Council; Constitution Lumen Gentium

Zveřejněno: říjen 2015 

Zobrazit celý článek

Reference

  1. Guy Bedouelle, L'histoire de l'église, Luxembourg: SaintPaul; Paris: Cerf, 1997.
  2. Tomáš Petráček, Člověk, hodnoty a dynamika středověké společnosti: Antropologické koncepty středověku v transkulturní perspektivě, Ostrava: Moravapress, 2013.
  3. Emil Brunner, "Víra a dějiny," in Křesťanství dnes (Eseje), ed. Jiří Němec, Praha: Horizont, 1969.
  4. Tomáš Petráček, Adaptace, resistence, rezignace: Církev, společnost a změna v novověkých dějinách, Ostrava: Moravapress, 2013.
  5. Bernard M.G. Reardom, Religion in the Age of Romanticism, Cambridge: CUP, 1985.
  6. Martin Nodl, Dějepisectví mezi vědou a politikou: Úvahy o historiografii 19.-20. století, Brno: CDK 2007.
  7. Jiří Štaif, Historici, dějiny a společnosti: Historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, Praha: FF UK, 1997.
  8. Emerich Coreth, Co je člověk? Základy filosofické antropologie, Praha: Zvon, 1996.
  9. Tomáš Petráček, "Katolická církev, historici a církevní dějiny," Církevní dějiny 3, č. 6 (2010): 119-126.
  10. Paul Christophe - Roland Minnerath, Le <<Syllabus>> de Pie IX, Paris: Cerf, 2000.
  11. Guy Bedouelle, "Pius X.: nesmlouvavý papež, nebo reformátor?," Salve 17, č. 3 (2007): 53-61.
  12. Tomáš Petráček, Bible a moderní kritika: Česká a světová progresivní exegeze ve víru (anti-)modernistické krize, Praha: Vyšehrad, 2011.
  13. Bernard Joassart, Hippolyte Delehaye: Hagiographie critique et modernisme, Bruxelles: Societé de Bollandistes, 2000.
  14. Brigitté Waché, Monseigneur Louis Duchesne (1842-1922), historien de l'Église et directeur de l'École française de Rome, Roma: École française de Rome, 1992.
  15. Tomáš Petráček, "Proč a jak vznikají církevní řády? Pierre Mandonnet OP a spor o výklad církevních dějin," Salve 16, č. 1 (2006): 101-118.
  16. Victor Conzemius, Proroci a předchůdci, Praha: Zvon, 1997.
  17. Oskar Cullmann, Christus und die Zeit: die urchristliche Zeit und Geschichtsauffassung, Zürich: EVZ, 1946.
  18. Oskar Cullmann, Heil als Geschichte: Heilsgeschichtliche Existenz im Neuen Testament, Tübingen: Mohr, 1965.
  19. Gerhard Lohfink, Gottes Taten gehen weiter: Geschichtstheologie als Grundvollzug neutestamentlicher Gemeinden, Freiburg: Herder, 1985.
  20. Hugh McLeod, Náboženství a lidé západní Evropy (1789-1989), Brno: CDK, 2007.
  21. René Remond, Náboženství a společnost v Evropě, Praha: LN, 2003.
  22. Henricus Denzinger, Enchiridion symbolorum, definitionum et declarationum de rebus fidei et morum, Wirceburgi: Stahel, 1854.
  23. Iso Baumer, Max von Sachsen: Prinz und Prophet, Freiburg: Universitätsverlag Freiburg Schweiz, 1992.
  24. Encyklika Editae Saepe ze dne 26. května 1910, přeložil Antonín L. Stříž, Stará Říše, 1910.
  25. Andreas Walz, Andreas Kardinal Frühwirth, Freiburg: Herder, 1950.
  26. Otto Weiss, "Katolický modernismus (Pojem - sebeidentifikace - podoby - důsledky)," Salve 17, č. 3 (2007): 14-17.
  27. Radek Martinek, "Nad knížaty a králi? Změna vizuálního obrazu papežství po II. vatikánském koncilu," Salve 23, č. 4 (2013): 85-102.
  28. George Tyrrell, Medievalism: A Reply to Cardinal Mercier, London: Longmans, 1908.
  29. Ted Schoof, Aggiornamento na prahu 3. tisíciletí? Vývoj moderní katolické teologie, Praha: Vyšehrad, 2004.
  30. Philip Sheldrake, Spiritualita a historie: Úvod do studia dějin a interpretace křesťanského duchovního života, Brno: CDK, 2003.
  31. Tomáš Petráček, "Církev, právo a finalita lidské existence u Tomáše Akvinského: Několik poznámek ke zdrojům, smyslu a závaznosti církevního práva," in Sacri canones servandi sunt: Ius canonicum et status ecclesiae saeculis XIII-XV (Opera Instituti historici Pragae, series C 2008, s. 127-138.
  32. Ctirad V. Pospíšil, Ježíš Kristus - Pravda dějin: Trojiční a christocentrická teologie dějin, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009.
  33. Mezinárodní teologická komise, Paměť a smíření: Církev a viny minulosti, Praha: Katolický týdeník, 2000.
  34. Vatican II: Did Anything Happen?, ed. David G. Schultenover, New York: Continuum, 2007.
  35. Massimo Faggioli, Vatican II: The Battle for Meaning, New York: Paulist Press, 2012.
  36. John O'Malley, What happened at Vatican II, Cambridge: HUP, 2008.
  37. Ladislav Hejdánek, Filosofie a víra, Praha: Oikoymenh, 1990.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


Zpět na obsah